malý princ

Milý dobrý den, jméno malý může vést k podceňování, ale jestli je malý princ pro vás  velký, nebo se o něm chcete dozvědět více, pojďte prosím dál a vítejte na mé planetě.

Příběh malého prince jsem znenadání potkal na jaře v roce 2011. Tehdy jsem při nalézání řešení svých trampot spatřil na uvítací ceduli plzeňského útulku zvířecích miláčků tato slova: „Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“ Přišly mi vhod.

Čas šel dál až jsem jednoho dne dostal darem právě tuto knížku. Souzněla se mnou a velmi mne to překvapilo. Našel jsem kousek svého já. Později jsem Malého prince na různých různých místech předčítal. Třeba ve Werichově vile, v Divadle Kampa, v Městské knihovně, na Sedmičce, v jedné kavárně na Smíchově i Čtení ve vlaku. Mnohé další impulsy mne vedly k tomu, a s plnou úctou k panu Exupérymu, abych tento příběh předával dál. 

A ta fotografie na obálce? Ten snímek vlastní klukovské postavičky jsem nalezl v rodinném albu. Snímek se narodil na Sahaře při jednom rodinného výletu doprovázející dlouhodobý  pobyt v Maroku. Fotil táta v prosinci roku 1981, mých 10 let. Tu původní kinofilmovou fotografii jsem jednoduše položil na stůl a vyfotil. 

Byly na ní ještě uschlé klacky pod nohama, ale ty jsem si dovolil odmazat. 

Audoknihu malého prince jsem nejdříve namluvil pro své děti, pro svoje tehdy malé dva kluky a později vydal se Suprahonem, a je ke stažení zde.